To, že byl Terezín postaven jako vojenská pevnost během vlády Josefa II. na konci 18. století, jsme už z hodin dějepisu věděli. Měli jsme také povědomí o tom, že za 2. sv. v. byl přeměněn na koncentrační tábor pro politické vězně a později pro Židy. Během exkurze, která se uskutečnila 25.10., jsme měli možnost vše vidět na vlastní oči. Přestože z dálky pevnost nepůsobila nijak depresivně, tak určitě depresivně působilo na každého to, co se tam za 2. sv. v. odehrávalo. Nejprve jsme navštívili Malou pevnost, kde nám pan průvodce vysvětlil, kde a jak co fungovalo, kdo zde byl vězněn a kdo naopak věznil. Prošli jsme celým městem a měli možnost vidět kasárny, hřbitov, krematorium a pozůstatky kolejí, ze kterých odjížděly transporty dál na východ do vyhlazovacích táborů. Tato exkurze vyvolala nejen hluboké emoce, ale možná probudila zájem mnoha z nás o toto historické období.
Postřehy některých z nás:
V Terezíně byli vězněni lidé, kteří nic neprovedli. Jen kvůli své víře.
Uvědomil jsem si, jak špatně na tom lidé mohou být.
Nejvíc na mě zapůsobila hromada složených kufříků v muzeu.
Nejhorší ze všeho byl pohled na obrázky, hlavně ty, které nakreslily děti.
Židovská cela (25m2), ve které bylo 70 lidí.
Nejhorší byla pro mě informace, že Terezín byl jen zastávkou před skutečným peklem.
Otřesné hygienické podmínky, zima, málo jídla, kruté zacházení ze strany dozorců,… .
Díky Terezínu jsem si uvědomila, že mám krásný život.
Terezín doporučuji navštívit každému, protože tohle se z učebnic naučit nedá.
Žáci 9. ročníků
