V pondělí 3. dubna 2023 se žáci 2.C vypravili do lesa, aby společně hledali známky jara. I když bylo mrazivo, sluníčko nechybělo, příroda se už opravdu jarně tvářila. A o to nám šlo. Za mocného štěbetání ptáčků jsme se pustili do hledání známek jara. Tak se stalo, že během chvilky bylo naše lesní místo "osázeno" zelenými vlaječkami - tak jsme značili známky jara, žlutými vlaječkami jsme upozornili na místo, které je pěkné, lahodí oku i duši, červenými vlaječkami jsme naopak označili to, co by chtělo nějak změnit, popř. vylepšit. Pozorování, zkoumání, všímání si a diskuze, nic z toho nechybělo. Shodli jsme se na tom, že v lese nám vadí nejvíc to, co není z přírody (plastová celdule na stromě, odpadky válející se v lese,...). Ač neplánovaně, bouřlivá diskuze se strhla okolo pařezů. Jedna skupina označila pařez porostlý mechem žlutou vlaječkou, tedy jako objekt pozoruhodný, jiná skupina pařez naopak označila z důvodu nebezpečně vyčnívajících kusů dřeva a kůry červenou vlajkou. Díky pádným argumentům i pozorování jsme usoudili, že pařez je důležitým domovem pro mnoho živáčků a v lese má nezastupitelné místo.
V týmech jsme zkoumali rostliny - pozorně jsme si posvítili na sasanku - důležitého lesního posla jara. Stonožky, mnohonožky, žížaly a slimáky jsme si mohli díky týmu "živočichů" (našli je právě v jednom z pařezů), pozorně prohlédnout. Skupina měřičů - "lidí" zjistila, že nejtepleji bylo v půdě, ve vodě a na souši bylo o poznání chladněji.
Les je místem, kde se dá zažít mnoho dobrodružného, můžeme si zde pohrát, odpočinout si, něčemu se přiučit. K tomu všemu jsme náš kousek lesa využili. Také jsme si zde povídali o Velikonocích - i ty k jaru neodmyslitelně patří. A o vše jarní nám tentokrát šlo.